Toto město na řece Cávado je známé nejproslulejším trhem keramiky a uměleckých řemesel v zemi. Především je však proslavil legendární kohout, jenž se stal portugalským národním symbolem. Z římské osady se Barcelos rozrostlo na vzkvétající centrum zemědělství a v 15. století dosáhlo i politického významu jako sídlo prvního vévody z Bragancy. Jak starousedlíky, tak turisty nejvíce láká Feira de Barcelos, rozsáhlý trh, který se pořádá každý týden na Campu da República. K dostání je tu cokoli, od oděvů až po dobytek. Těm, kteří mají rádi keramiku, budou oči přecházet nad zářivými barvami pohanských sošek či věhlasných hliněných kohoutků.
Severně od náměstí narazíte na Nossu Senhoru doTerco, kostel bývalého benediktinského ženského kláštera z 18.století. Skromný vnějšek budovy se značně liší od interiéru bohatě zdobeného obrazy z azulejos zpodobňujícími příběhy ze života sv.Benedikta.
Kostel Igreja do Senhor da Cruz v jihozápadním rohu náměstí krášlí kouzelná kopule. Byl postaven roku 1705 na místě, kde se o dvě století dříve ševci Joau Piresovi zjevil kříž vyrytý do země. Na počest této události se v květnu konají ve městě nejokázalejší Festas das Cruzes (slavnosti křížů). Cesta, kudy se ubírá do kostela procesí, se posype květinami, místní tančí v lidových krojích a nechybí ani ohňostroj.
Další historické památky jsou soustředěny v klidném okolí žulového mostu z 15.století, jenž se klene přes řeku Cávado.
Soukromý Solar dos Pinheiros je půvabný panský dům z roku 1448 v ulici Rua Duques de Braganca. Soše muže vytrhávajícího si vousy na jižní věži se říká Barbadao, „vousatec“. Podle pověsti představuje Žida, který byl tak rozezlen, když jeho dcera povila dítě nevěrci (králi Janovi I.), že se zapřísahal, že se již nikdy neoholí.
Před polorozbořeným Hraběcím palácem (Paco dos Condes), poškozeným při zemětřesení v roce 1755, si všimněte bohatě dekorovaného gotického pranýře. V ruinách vystavuje Museu Arqueológico pod širým nebem kamenné kříže, tesané erby, sarkofágy a slavný exponát – Cruzeiro do Senhor do Galo, kříž vzdávající hold legendárnímu barceloskému kohoutkovi. Vedle paláce uvidíte románský kostel Igreja Matriz ze 13. století s gotickými vlivy. V interiéru si povšimněte azulejos z 18.století a poutavého rozetového okna. Nedaleké Museu de Olaria seznamuje návštěvníky s historií výroby keramiky v kraji.
Pověst o Barcelském kohoutkovi
Když se galicijský poutník vydal z Barcelosu na cestu do Santiaga de Compostela, byl obviněn, že ukradl stříbro, a odsouzen k smrti oběšením. Podle posledního přání se vězeň chtěl setkat se soudcem, který se právě chystal zakousnout do pečeného kohoutka. Galicijec prohlásil, že na důkaz jeho neviny kohoutek na talíři vstane a zakokrhá.
Soudce odstrčil jídlo stranou a nevšímal si ho. Když začala poprava, kohoutek se skutečně ozval. Soudce hned spěchal k šibenici, kde našel Galicijce živého díky uvolněné smyčce. O několik let později se prý vrátil a vytvořil Cruzeiro do Senhor do Galo, kříž, který je dnes vystaven v Museu Arqueológico v Barcelosu.