Portoriko je stát samostatného a svobodného ducha, přestože je politicky volně přiřazen k USA. Španělská karibská kultura se tu prolíná s americkým vlivem i zvyky a vytváří zajímavou kombinaci a kontrasty – mrakodrapy a nízké domky, dálnice a půvabné fontány, moderní parkoviště a historická náměstí. Turisté sice navštěvují hlavní město San Juan již desítky let, ale málokdo má potřebu opustit kasíno a vydat se za turistikou do hornatého vnitrozemí nebo do starých měst s typickou atmosférou na jižním a západním pobřeží, kde starousedlíci v poklidu posedávají na místní „plaze“ a krmí holuby. Mořské útesy tady zvou potápěče do podmořských hlubin, kde se nachází více než 30 druhů ryb. Když se to vše promíchá s pýchou obyvatel na jejich minulost, věřte tomu, že zde prožijete dobrodružnou a zajímavou dovolenou.
Portoriko je nejmenším ostrovem souostroví Velké Antily. Celková rozloha je 9100 km², žije tu 3.920 000 obyvatel, z toho 1.600 000 v hlavním městě San Juan. Politicky je volně přiřazeno k USA, hlavou státu je guvernér. Oficiálními jazyky jsou španělština a angličtina. Hrubý národní produkt je 9.000 USD/osoba. Portoriko je zemědělským státem, pěstuje se tu cukrová třtina, kakaovník a ananasovník, nejdůležitějšími průmyslovými odvětvími jsou potravinářský průmysl – výroba cukru, rumu, elektronika, textilní průmysl, čile se rozvíjí i turistický ruch. Nejdůležitějšími hospodářskými partnery jsou USA, Nizozemské Antily, Trinidad a Tobago.
Letiště se nachází na východě hlavního města. Na ostrov se letí buď s mezipřistáním v USA, které má s Portorikem frekventované spojení, z Evropy se dá letět s BA z Londýna, s Iberií z Madridu nebo s Lufthansou z Frankfurtu. Z místního letiště je dobré spojení i na ostatní ostrovy v Karibiku, např. na Antiguu, Barbados, Jamajku či Trinidad. O víkendech je lodní spojení z přístavu Fajardo na ostrovy St. Thomas a St. John na Amerických Panenských ostrovech. Nejlepší způsob, jak se seznámit s ostrovem je pronájem auta – půjčoven je dostatek. Jezdí se vpravo – a pozor! Vzdálenosti jsou udávané v kilometrech, ale povolená rychlost v mílích. Dobrodruzi, kteří nejsou příliš vázáni časem, mohou jezdit veřejnými malými autobusy – minivany, které nemají pevný jízdní řád, ale jsou levné a dá se tu navázat kontakt i s místními obyvateli. Na ostrůvek Culebra jede trajekt asi čtyřikrát denně, cesta trvá hodinu. V Portoriku je o pět hodin méně než v ČR.
Portoriko má celoročně teplé počasí s průměrnými teplotami 24 - 30ºC. Vrchol turistické sezóny je od prosince do dubna, což souvisí se zimním obdobím v Americe. Ostrov je v tu dobu přeplněn turisty a ceny jsou horentní. Nejlepší období pro návštěvu země je oficiální sezóna hurikánů, to znamená od května do listopadu. Název sezóny je třeba brát s rezervou, znamená především, že je větší horko, vlhko a více větrno. Na večer je lepší mít s sebou svetr či bundu, především ve vnitrozemí ostrova.
Na sever od Portorika leží Atlantik, na jih Karibské moře. Země odpovídá svou rozlohou zhruba evropské Korsice. Patří k ní malé ostrůvky Culebra a Vieques na východě a Mona na západě. Pohoří Cordillera Central, ležící skutečně ve středu ostrova a dosahující výšky 1340 m (Cerro la Punta), rozděluje ostrov na sušší jižní a zelenější severní oblast. Zdejší pýchou je deštný prales El Yunque na severovýchodě země, kde se daří díky vysokým srážkám rostlinstvu, kde žije několik druhů plazů a velké množství ptactva. Směrem k jihu je krajina sušší, skalnatá, řídce porostlá mangrovníky a kaktusy. Severní oblast je vlhčí, svěží, kopcovitá s jeskyněmi a malými skalnatými útvary. Pláže na jihu ostrova jsou více chráněné a moře tu je klidnější než na severním atlantském pobřeží. Živočich, jenž je symbolem ostrova, je žába zvaná „coquí“ podle zvuku, který vydává: „ko kííí“ – tento druh žáby je jen několik cm velký, proto ji je spíš slyšet než vidět.